Domaci vyuka je mozna jen na prvnim stupni, tam se ty vyucovane informace zas tak moc nemeni.

Naprosto s Vámi souhlasím. Ač respektuji právo rodičů si tuto cestu vybrat, já, ač vš vzdělaná a sama pedagožka, bych se do takového křížku nepouštěla, pakliže by nenastala Vámi popsaná ta jediná situace (nevyhovující zdravotní stav dítěte). Jinak si myslím, že schopnost podřídit se "pracovnímu" režimu a uplatnit se v kolektivu a tak si budovat zdravé sebevědomí je důležité pro jedince už od mateřské školky a spolupodílí se to, spolu s nabytými vědomostmi, na budování osobnosti jedince.

Nevím sice, ze které oblasti jste (počítám, vzhledem z předchozího tématu, okolí Beskyd?). Může to být způsobeno jevem, že do mnohých vesnic se přesunují lidé i celé komunity, žijící alternativním způsobem života? Tzv. sluníčkáři (ano, tohle je ta správná skupina, s imigranty nemající nic společného). U těchto lidí je to ten správný životní přístup (porody doma, vyučování dětí, žádné TV a internet... atd.). Myslím, že ze zákona se musí místní škola podřídit, protože člověk má prý právo vyučovat svoje dítě sám za současné kontroly školy (nevím jak to funguje, asi nějaké testy...).  Zvláštní trend... občas mě napadá, že jsme takový národ "ode zdi - ke zdi". Nejedná se totiž o nepodstatnou skupinu lidí, těch dětí takto vyučovaných je celkem hodně... Dle mého názoru je to špatně.

Za dvě hodiny stihnou to samé co ve škole a nemusí s nimi dělat hodinu domácí úkoly.

Od pradávných dob si svobodní lidé učili děti sami. Otrokům je vyučoval panovník ve svém vlastním zájmu.

Mysli si, ze jsou chytrejsi nez ucitele a ze to svym bobankum lepe vysvetli.

K nám na osmileté gymnázium přišly dvě sestry, které prošly do 5. třídy domácím vzděláváním. Jsou sice nadprůměrně chytré, mají skvělý písemný projev, ale obě mají velký problém s jakýmkoliv sebeprosazením v kolektivu a při ústním zkoušení mluví tak potichu, že je problém je slyšet na více než metr. Nedostatek sociální interakce je podle mne v tomto ohledu zásadní a jen velmi těžkou nahraditelný. Nicméně je to rozhodnutí rodičů a asi je vhodné ho respektovat.

Možná to není důsledek, ale příčina, proč se jejich rodiče rozhodli pro domácí výuku. Hodně často se pro výuku doma rozhodují rodiče dětí, které sice nemají přímo žádnou zdravotní nálepku, ale mají takové charakterové vlastnosti, že by byl zázrak, kdyby v tradiční základní škole měly nějaké slušnější výsledky.